na Blog.cz

Ahojky SBemka nevím jestli vám to Momo-chii říkala,ale nedávno jsme se spolu bavily,že z to ho to blogu uděláme blog jenom na povídky.Doufám,že vám to nebude vadit,že už tu nebudou obrázky.Vaše Nashi-saan

Když jsme přijeli ke škole Makeku zdálo se jakoby nás nikdo nečekal. Mezitím co jsme si vybalovali věci se k nám pomalu blížila osoba,která byla trochu při těle a tvářila se velice vážně. "Cože?!Vy ste jen obyčejné děti co si snaží hrát na hrdiny!Někdo jako vy.."chtěl zřejmě říct nějakou nadávku, ale do jeho monologu se vložil Naru.

-Naru: "Někdo jako vy?No prosím jediný kdo si tu zatím hraje na hrdinu jste vy!"řekl to tím hlasem přesně jako na tu servírku v té cukrárně,možná o trochu vyšším tonem.

-Ředitel školy Makeku: "D..dobře.Jak myslíte, ale já za vás zodpovědnost mít nebudu!"

-Naru: "Nejsme zase tak malý abyste nás musel hlídat.Takže nás proveďte po škole a řekněte co se tu vlastně děje."ředitel byl zřejmě šokován jeho dospělými slovy, ale nic nenamítal a ukazoval nám školu.

Naru se podíval na Chiyo, která nevypadala moc dobře a tak sme najednou oba řekli: "Chiyo běž domů nevypadáš dobře."jo to je fakt řekl Naru. "Půjdu s ní domů promiňte, ale asi s ní zůstanu."řekl Katashi.

-Chiyo: "Je mi to moc líto.."řekla.

-Katashi: "Mě taky, ale já s ní prostě musím zůstat.."

-Sora: "My to chápeme hrdličky..jo a Chiyoo…"zavolala jsem za nimi. "Prosím uzdrav se co nejdřív!"řekla jsem s obavou v hlase.

Po prohlídce školou Katashi a Chiyo odešli a už se chystalo potřebné vybavení na večer. Nakláněla jsem se nad Naruem, který zapojoval do zásuvky mnoho kabelů.

-Sora: "Naru senpai?"

-Naru: "A..ano..?"stále zamyšlený.

-Sora: "Jjen na co budeme pořebovat tolika zařízení?"

-Naru: "Aby sme mohli pozorovat všechny chodby a vše."zasmál se mé otázce a já se zastyděla a zrudla.

-Ren: "No a proč jako vždyt duchové nevidíme ne?"

Naru začal vysvětlovat a já se ocitala v sedmém nebi všude po těle jsem cítila napětí a chlad.

-Naru: "No duch může brát na sebe spousty podob např.se může zjevovat záře nebo stopy, tomu já říkám duchové postraních úmyslů většinou totiž..!!"

Jak tak Naru povídal nevnímala jsem nic..nemohla jsem se hnout ani mluvit."Co to?!" cítila jsem teď ostrý chlad který mě bičoval po celém těle.Po té jsem padala, padala, padala…

"SORO?! SORO?!"křičeli Naru a Ren. Jejich hlasy byly jako z daleké dálky a rozléhaly se všude.Viděla jsem jednoho kluka u okna..ani ne chvíle a ten chlapec skočil dolů.Chtěla jsem křičet i brečet najednou, ale něco nebo někdo mi bránili. Najednou mě někdo za vlasy táhl úzkou chodbou kde nebylo nic.Žádné obrazy nic a jak sem začala brečet ten člověk nebo co to bylo zrychloval až jsme se dostali k jedním velice zvláštním dveří které byly prosklené se zvláštní klikou podobná se viděla v televizi pokud se jednalo o psychiatrii. Bylo mi těžce a hrdlo se mi svíralo.Pak jsem uslyšela hlas a ten ke mně promlouval a říkal: "Zabiji tě a potom co.."To bylo jediné co jsem z toho uslyšela a pak se probudila v posteli. "Kde..kde..kde to sem!?"byla jsem vyčerpaná a vynervovaná,ale když ke mně přistoupil Naru cítila jsem se v bezpečí.Řekla jsem mu z toho snu všechno co jsem si pamatovala.Myslela jsem že si bude myslet že sem blázen nebo tak něco místo toho mě objal a řekl, že všechno už je dobré.Milovala jsem tenhle jeho hlas.Přitiskla jsem se k němu jako první den co jsme se potkali a on si myslel že brečím kvůli odřenému koleni. Když na to teď myslím zdá se mi to legrační. "Naru,..nemyslíš že to něco naznačuje?"zeptala jsem se po chvíli. "Abych pravdu řekl přesně nevím.Nezdá se že by si byla medium ani šaman nebo jiný teleport…ale když nad tím tak uvažuji zdá se že se chce s tebou spojit pokud ovšem už s tebou spojený ten dotyčný není."řekl."Ale jak by mohl nebo mohla?"..

Ze všech stran jsem samou nádheru.Stopy byly nádherně starobyle namalované a olemované veliké obrazy.Divila jsem se té kráse.Tolik schodišť a všech těch místností jsem viděla snad jenom ve filmu a to se ani tam nedokázaly vyrovnat tomuhle co jsem teď na své oči viděla. "Naru..t..to je tvůj dům?"zeptala jsem se stydlivě. Tady jsem teď totiž měla bydlet.Ani tomu nemůžu uvěřit budu si připadat jako nějaká princezna.Když mi ukázal pokoj, který měl sloužit mě byla jsem jak v ráji.Veliké okna,balkon a dokonce budu mít koupelnu ve svém pokoji,která mimoto byla veliká asi jako můj dřívější byt. "T..to je nádhera!"řekla jsem polohlasně. "Děkuji..snažil jsem se ti vybrat nejlepší pokoj.A mám pro tebe a celou partu vlastně ještě jedno překvapení."řekl s neobvyklým podtonem, který jenom naznačoval,že se mi to bude 100% líbit. "OK!Zavolám všem a …"nemohla jsem to doříct,protože mě přerušil jeho sluha Kaeda. "Zdravím vás slečno Suzumishi.To jsem rád že vás opět vidím.Vedu ty co jste si přál aby přišli pane Shitori-sama."

-Ren: "Jak to myslel opět?"zeptal se nedůtklivě.Nemohla jsem uvěřit kdo ho praštil po hlavě!Byly tu opravdu všichni.

-Chiyo: "Buď zticha!Nejseš tu náhodou host?"řekla popíchavším tonem moje njlepší kamarádka.Mezitím co se ti dva hádali jsem aspoň mohla představit Narua s Katashim.Ale jak jsem pak zjistila oni už se znají.To nám to pěkně začíná."pomyslela jsem si s povzdechem.

-Chiyo: "Soro?Si tu?!Jak jsem zjistila tak ty tu budeš bydlet a tohle bude tvůj pokoj?"když jsem přikývla začala zase povídat,ale já jí nevnímala.Koukala jsem se celou dobu na Rena.Ten se za celou dobu ani nepohnul.

-Ren: "Je to pravda?"zeptal se trochu omámený.

-Sora: "No znovu mi ten soused vytopil byt a tak …"nestačila jsem to doříct a už se obrátil na Narua.

-Lord Naru: "Vadí ti to snad? Řekni, co by si jí mohl nabídnout ty?"zeptal se tak aby to slyšel jenom Ren. Zdálo se že Ren neví co říct a tak jsem do toho musela vstoupit já.

-Sora: "Heh..no tak co si nám chtěl ukázat nebo říct?"už nebyl jako kus ledu,obrátil se ke mně a začal povídat o Ghost Clubu.

-Lord Naru: "Jak víte já budu něco jako správce takže všechny důležitosti jsou na mě a Sora..Sora se své hodnosti vzdala takže bude něco jako místosprávce."mluvil pořád,ale já teď musela myslet jenom na Rena.Počkat co já bych se mu měla omlouvat nebo mu něco vysvětlovat?Já nejsem ten kdo se líbal s někým před školou!"pomyslela jsem si a vstoupal tak ve mně vztek. Naru mluvil dál i když viděl že jsem šla s Renem za dveře.

……………………………

-Ren: "Jak..Proč..?!"nemohl se vyjádřit a já na to čekala.

-Sora: "Co tím myslíš jak?proč? Co si vůbec o sobě myslíš?!Já se ti nemám za co omlouvat nebo vysvětlovat!Já se s nikým nelíbala…před…"nemohla jsem to doříct a on tam stál jako panák bez hnutí. Stáli sme tam oba a já nevěděla co dál.Skončí tím naše přátelství? A jaké je to vlastně přátelství když jsem si myslela, ..že už jsme si blíž? Najednou mě objal…přitulil si mě tak jako nikdy. Nejdřív jsem nechtěla dokonce jsem ho bouchla do ruky,ale on se nedal.Začal mi to vysvětlovat. Byla to jeho bývalá přítelkyně…Ani nevím proč,ale něco ve mně způsobilo radost. Otevřeli se dveře a všichni tam stáli.Rychle jsem se od něho odvrátila a on zůstal hledět trochu nepříčetně jako by říkal "proč?Tobě snad vadí že nás vidí kamarádi?Nebo je v tom Shitori?"kdyby se na to zeptal asi bych nevěděla co říct.Snad není zločin mít rád víc lidí.Možná se moje srdce časem rozhodne, prozatím tomu nechám volný průchod. Šli jsme pěšky což bylo u Narua neobvyklé.

-Sora: "Naru?"

-Lord Naru: "Děje se něco Soro?"zeptal se jako by mi hrozilo o život.

-Sora: "Ne ne."řekla jsem rozpačitě. "Jenom ty moc nemáš rád procházky ani chození pěšky tak proč?"

-Lord Naru: "Ale ty ano.Tak se snažím aby sme.."než to stačil doříct vmísil se mezi nás Ren.

-Ren: "No a kam nás to teda vedeš?"zeptal se i když bylo očividné že toho moc nezajímalo.

-Lord Naru: "To je překvapení."řekl a mrknul na mně.

Prošli jsme kolem nádherně rozkvetlých sakur a dětí hrající si mezi sebou.Byl nádherný den a nic mi ho nedokázalo zkazit. Pak jsme prošli za roh jednoho panelu a tam bylo malé schodiště ozdobené květinami různých druhů. Vešli jsme všichni dovnitř a uviděli…

Rozlítla jsem se po celé místnosti.Páni to je malé,ale milé."A taky skromné."řekla Chiyo. "podívejte na tu krásu a to vybavení."řekla jsem a nepřestávala poletovat po místnosti sem a tam. "No ostatní vybavení je ještě venku,tak pomohli byste---"řekl Naru. "Jasáán už letím!"řekla jsem rychle a běžela pro další věci. Asi tak za hodinu to vypadalo všechno perfektně. Napsala jsem na velikou tabulku: "Ghost Club! Zabývání"PARANORMÁLNÍ JEVY" hlavně duchové."když jsem to dopsala a všichni odsouhlasili,že to vystihuje vše pověsila jsem cedulku na dveře. Nebyly jsme tu ani tak dlouho a už zazvonil telefon. Naru nádherně tajemným hlasem promlouval k osobě na druhé straně linky. Všichni byly napnutí k prasknutí. "Tak a máme tu první práci ve škole Makeku."řekl a podal nám podklady s fotografii školy.

Tak to bude zajímavý vidět ducha na vlastní oči! "Pojďte naložíme vybavení do auta."řekl Naru.Nakládali jsme vybavení do nádherné,lesklé,černé dodávky, která odrážela dokonalý vkus.Zatímco my sme nakládali Naru ještě někomu volal.Jsem zvědavá jestli ten případ rozlouskneme!

Páni dnes by se mohl i žralok v moři usmažit! Opravdu tady v Japonsku je takové vedro.Jela bych teď kamkoli na světě kde aspoň v tenhle den zaprší."CrrrCrrr." Kdy by to teď mohl být? Vždyť je 6 hodin a to bych ještě spala kdyby mě sousedi nahoře nevytopili. "Už jdu."postavila jsem poslední kýbel nad kapající vodou.Otevřela jsem dveře a tam…!

-sluha Kaeda: "Dobrý den slečno Soro!Velmi rád vás poznávám a tím bych vás rád požádal abyste šla se mnou dolů k vozu pana Shitori-sama. Tento postarší muž vypadal velmi sympaticky a bylo zřejmé že je to gentleman.

-Sora: "J…jistě už půjdu stejně jsem skončila."

-sluha Kaeda: "A s čím slečno?Jestli se ovšem mohu zeptat."

-Sora: "Víte nechci si stěžovat,ale soused mi zase vytopil byt."

-sluha Kaeda: "Ooo…jestli byste chtěla zařídil bych vám aby se to už neopakovalo." Když domluvil představila jsem si
jeho jak je v ninjovském převleku,skáče ze střechy na střechu a chce tomu sousedovi naplácat na zadek.Pochvíli jsem se zasmála a řekla že je to v pořádku.

-Lord Naru: "Promiň nechtěl jsem tě tak přepadnout."

-Sora: "To, to vůbec nevadí stejnak bych už nespala.A kam chceš jet tak brzy?Do školy?"

-Lord Naru: "Ne, nejdříve bych tě rád pozval do cukrárny.Víš přeci si mi chtěla včera něco říct." Pane jo on si to pamatuje?To se ke mně stavil jenom aby zjistil co jsem mu chtěla říct?

-sluha Kaeda: "Nastupte si prosím oba do vozidla abychom už mohli vyrazit.Děkuji."

Nejeli jsme ani tak dlouho a objevila se na rohu křižovatky cukrárna,kterou jsem ještě nenavštívila.Dlouho jsme si povídali o všem možným.Já se toho nasmála, ale on se nezasmál ani vlastnímu vtipu.Nechala jsem to být a připravovala se na otázku kterou jsem mu chtěla říct už včera.

-Sora: "Víš já..já..já jsem ti už včera chtěla říct…ne zeptat se..mít otázku…

-Lord Naru: "Ano,co si mi chtěla říct?"najednou se díval jinak,díval se jakoby to mělo něco změnit.

-Sora: "Já…"

-servírka: "Dobrý den!přejete si ještě něco k pití?"

-Sora: "No.."

-Lord Naru: "Ne, děkujeme!"

-servírka: "Dobře,ale kdybyste něco chtěli.."

-Lord Naru: "Ne!" nikdy za tu dobu co jsme byly spolu takhle nereagoval.

-servírka: "D..dobře už nebudu rušit.Omlouvám se."

-Lord Naru: "Hlavně už běžte!"

-Sora: "Děkujeme ale už si nic nedáme, zaplatím."

-Lord Naru: "V žádném případě!Já tě pozval tak to i zaplatím."najednou zmírnil a byl zase takový jako vždycky. "Omlouvám se nechtěl jsem na vás křičet."

-servírka: "Ooo..jistě,jistě děkujeme že jste nás navštívili." Servírka byla červená jak rajče a odcházela jako robot.

Cestou do školy, jelikož jsem přemluvila Narua abychom nejeli autem jsem se ptala na různé otázky a on zase mě.Pak přišel ten okamžik kdy už jsem to nevydržela. "Já chtěla jsem se zeptat jestli bys, jestli bys…nechtěl…být v mém…Ghost Clubu! Ach…a je to venku."

-Lord Naru: "Jo rád,vím že potřebuješ sponzora."zasmál se. "Ale mám dvě podmínky."

-Sora: "Nechci aby sis myslel že tě tam chci jenom kvůli penězům, teda ze začátku trochu,ale teď když jsem tě poznala vím že si milý,laskavý,chápavý.."

-Lord Naru: "Já vím teď ty podmínky za prvé:budu ten Club vést a za druhé:půjdeš se mnou večer do lunaparku?"

-Sora: "Co takže to nebude můj club?Večer s tebou klidně půjdu, ale ten club…"

-Lord Naru: "Neboj budeš hned po mě."

-Sora: "Tak to beru!"

Ve škole to není nikdy nic moc, ale dnešek je opravdu povedený!Vše je při starém až na to že moje rodina je o jednoho navíc.Chiyo se zase hádá s Renem to je už takový zvyk řekla bych.Podívala jsem se za sebe na lavici kde seděl Naru "ach jo" povzdechla jsem si.On může mít spousta holek možná bych s ním neměla trávit moc času, zvyknu si na jeho přítomnost a co pak až tady nebude?I když to si můžu říct o každém kamarádovi,ale u něho je to více pravděpodobné.

-Ren: "Soro!Soroo!Slyšíš mě?!"

-Sora: "Jo, jo jasan co potřebuješ?"

-Ren: "Jen jsem se chtěl zeptat jestli bys se mnou nešla do lunaparku, slyšel jsem že ho nově otevírají a tak bych šel no rád s tebou."

-Sora: "Víš já jdu do toho lunaparku,ale s Naru-senpaiem.Promiň."

-Ren: "Co?!"řekl jako bych ho něčím praštila.

-Sora: "Promiň,promiň"…povídala jsem dál, ale on mi teď nevěnoval žádnou pozornost.

"Rene?Rene?!posloucháš mě?"... "to je jedno.Už musím jít na tělák tak zatím čau."

-Ren: "Jo tak čau"… "počkej!"

-Sora: "Co je?"řekla jsem ve spěchu.

-Ren: "Slibuješ že se mnou půjdeš po škole domů?"řekl.

-Sora: "OK!"zamávala jsem mu a spěchala se převléci.

Po škole jsem chtěla jít s Renem domů ale co se nestane?

-Sora: "Tak můžeme vyrazit?"řekla jsem udýchaně.Když jsem se vydýchala všimla jsem si že Ren se líbá s nějakou dívkou.Nikdy bych neřekla že mi to bude vadit.Stála jsem tam chvíli a to mně stačilo a běžela jsem pryč.

-Ren: "S..Sorooo! počkej! Nech mně to vysvětlit…"

-Sora: "Nech mě být!zakřičela jsem a pocítila jak se mi po tváři kutálí veliké slzy.

Běžela jsem ani ne dlouho, ale vůbec jsem se nedívala na cestu ani na lidi kolem.Měla jsem tak mokré oči že jsem si v jednu chvíli myslela, že mi tam nezbude žádná.Najednou jsem narazila do něčeho měkkého. "N..Naru senpai.."hlesla jsem.

-Lord Naru: "Co se děje Soro?"řekl tím nejkrásnějším hlasem který jsem v tu chvíli chtěla slyšet pořád.

-Sora: "Nic jen..,jen mi něco spadlo do oka."

Naru senpai mi mezitím utíral hedvábným kapesníčkem slzy.Říkala jsem si, že aspoň on je tu se mnou. "Přeci si nezkazíme zbytek večera tím že se budeme starat o Rena."řekl hlasem který mi připomínal moji mamku když mi něco vyčítala.

-Sora: "Ale jak o tom víš?"

-Lord Naru: "Jednoduše viděl jsem je."neřekl to moc hezky,ale to mi možná pomohlo na něho nemyslet.

Celý ten zbytek dne byl úžasný a ten Lunapark neměl jedinou chybu.Byla jsem na tolika atrakcí a jako poslední jsme měli ruské obrovské kolo.Vždycky jsem se tam bála,ale teď sem si říkala že se nemám čeho bát.Myslím že sme si byly snad s Naruem ještě blíž."Ale všechno hezké jednou končí nebo ne?!"pomyslela jsem si. "Píp,píp." "kdo ti tak pozdě volá" zeptal jse zvědavě Naru. "Já nevím to číslo neznám. Ale vezmu to kdyby to bylo důležité."

-Sora: "Cože?! Děláte si ze mě srandu!Jak to teď mám udělat?!...To je od vás pěkné!"zakřičela jsem na úplný konec.

-Lord Naru: "Děje se něco?"

-Sora: "Nechci obtěžovat ale nevíte o nějakém levném hotelu?"zeptala jsem se a cítila jsem jak mi stoupá ruměnec.

-Lord Naru: "Zase vás vytopily?"řekl s pobavením.

-Sora: "To není sranda a přestaň mi vykat."řekla jsem trochu uraženým hlasem.

-Lord Naru: "Dobře není to sranda..a promiň za to vykání."najednou se ke mně ohnul a řekl tím sametovým hlasem. "Neboj se já se o to postarám."

Mně to znělo jakoby chtěl mého souseda zmlátit nebo tak něco ale určitě ani v mých nejdivočejších snech by mě nenapadlo zrovna tohle. "Co to má znamenat?!"zařvala jsem.

Ten večer se mi nezdálo to co pokaždé.Byla tma a já byla v lunaparku…měsíc byl tak nádherný a tam někde ve tmě stál stín postavy , dotyčný ke mně natáhl ruku.Když si mě přitáhl k sobě všimla jsem si, že je to nějaký kluk a byl zřejmě vznešený tím jak se choval a jaké měl oblečení.Byly jsme na ruském kole, které bylo hrozně veliké a svítil všemožnými barvami. Najednou když jsme byly na hoře a už to mělo jít dolů zastavilo se.Měla jsem hrozný strach který stupňoval s tím jak se ten kluk přeměňoval v obrovské monstrum…Nebylo v mé moci vydat ani hlásku.Nevěděla jsem co dělat.Pořád jsem si musela říkat je to jenom sen, jenom sen ,který mi ale připadal tak opravdoví, že sem
si myslela jestli náhodou nejsem mrtvá…

-"AaaAaa. Ach jo! Jeden sen horší než druhý!" "Říkala jsi něco Soro?" "Mami?!Jak to že si..?" "Promiň, ale už musím jít. Došla jsem si domů jen pro nějaké formuláře.Pa."

-"Tak to je teda super!" byla jsem tak rozzuřená, že jsem se z toho rozbrečela.To už v mámině životě nestojím ani za normální pozdrav dcery a mamky? "Tak jo!Začíná můj boj!A to je že…sakra musím si pospíšit do školy!" Cestou jsem potkala nějaké dvojice utvořené z naší a Urishisama školy. Běžela jsem dost rychle abych cítila že ještě na pomyšlení na ráno pofňukávám.Taky jsem cítila jak to moje slzy neudržely a jak se jedna za druhou kutálí po mé zakulacené hlavě. "Co to..?" sakra narazila jsem do kluka, který mi nebyl vůbec povědomý.

-Sora: "P…promiň." Hekla jsem.Věděla jsem že ještě k tomu brečím a on si teď bude myslet že jsem citlivka.Nevím proč
ale ani se nehnul. "Pane bože udělala jsem ti něco?Proč nic neříkáš ani nic neděláš?!"

-Lord Naru: "Já jsem v pořádku ale ty zřejmě ne."

Co si to o sobě myslí?!Jenom kvůli tomu že brečím tak, tak si myslí že nejsem v pořádku?!

-Lord Naru: "Myslím že mě nerozumíš." "To si piš že ti nerozumím!"pomyslela jsem si. "Ach jo opravdu mi nerozumíš já tím myslel že ti teče krev z kolene." Nevím proč ale ten jeho hlas a to koleno ve mně vyvolalo že jsem se totálně rozbrečela jako malý děcko. "No tak nebreč!" obejmul mě a dal mi na to koleno náplast. Cítila jsem jak rudnu a tak jsem ho odejmula a uvelebila v jeho náruči.On mě mezitím hladil po vlasech a utišoval.Nevím proč ale musela jsem ho obejmout ještě intenzivněji abych mohla cítit nádhernou vůni kterou voněl, ale pak jsem si uvědomila že je to stejná vůně jako z toho snu. Na neštěstí šel kolem nás Ren.

-Ren: "Soro?Si to ty?" Nechtěla jsem se na něho podívat těmi nateklými oči a tak jsem se nehrnula z náruče zatím mě neznámého kluka. "Soro co je ti?!" "Nic."fňukla jsem.

-Lord Naru: "Má jít pryč?...Soro Suzumishi-chan." Jak mě může znát celým jménem přeci Ren řekl jenom moje křesní jméno.

-Sora. "J…jak ,o…odkud…?"nevěděla jsem co říct.

-Lord Naru: "Promiň ale nebyla příležitost zatím se představit. Jmenuji se Naru Shitori."

-Ren: "Cooo?!Právě jsem tě sháněl a ty?Ty si tu klidně mazlíš s mojí holk…kamarádkou!"

Lord Naru si ho nevšímal jenom se vpíjel do mých očí a já do jeho.Možná teď je ta příležitost!

-Sora: "Shitori-senpai!"řekla jsem rychle.

-Lord Naru: "Ano.."¨

-Sora: "Chtěla jsem se zeptat jestli byste nechtěl…"

"Nechtěl byste s námi chodit?"vykřikla skupinka holek pozorujícího jako by byl nějaký bůh nebo klenot. "Ach jo…děkuji vám že jste mi to koleno ošetřil."neměla jsem náladu na stádo jeho fanclubu. "Tak se zatím mějte."do školy jsem šla znuděná a docela mě bolela hlava"Možná jsem měla zůstat doma" pomyslela jsem si.

-Ren: "Ty jo vidím dobře?Ty nejsi s tím Lordíkem?!" hrozně mě bolela hlava a teď do toho ještě sekírování od Rena, to mi vážně scházelo!

-Sora: "No jo to je zázrak!"řekla jsem uštěpačně.

-Chiyo: "Je ti dobře Soro?"běžela jsem k Chiyo přes celou třídu a vrhla se jí kolem ramen.

-Sora: "M…mamka!B..byla doma!" jedinému kterému jsem řekla o mamce a o svojí rodině byla Chiyo a můj pan učitel.

-Chiyo: "A co říkala a dělala…?"

-Ren: "Co se to děje?!"

-Katashi: "Teď by se asi hodilo být zticha jako nikdy před tím."

-Sora: "Já to věděla ona mě nikdy neměla ráda!Přišla si domů jen pro nějaké formuláře či co…"hlas mi přeskočil o oktávku víš a už jsem nemohla ani mluvit jenom jsem brečela z toho a z té bolesti z hlavy.

-Chiyo: "Pššt…to bude dobré máš nás mi jsme tvoje rodina která tě má ráda."

-Sora: "Děkuju, moc ti děkuju za to jak mi pomáháš!"najednou mě někdo dal na ramena ruce…"Rene?Katashi?Shitori-senpai?"hlesla jsem."Děkuju moc!" utřela jsem si slzy.

"Tak jo už jsem v pořádku!"Dala jsem si pár facek na probuzenou a bylo to v pořádku.Teď už vím co je to slovo rodina a opravdu všechny mé přátelé tak beru!Nikdy nezapomínejte že pokud máte dobré přátelé na tolik aby za vás položili život a stáli při vás v jakékoli situaci tak to mu se taky říká rodina.To slovo rodina nemusí vůbec znamenat jenom mamku,taťku atd. kteří jsou ze stejné krve mnohdy totiž pomůže i takové přátelství.To si zapamatujte…

Konec 3.Kapitoly…

Zase ten samí sen. Je to k zbláznění!Všechno je stejné jako vždycky,…ale už vím tzv.ostatní tu jsou tedy jeden a tím je Ren. Chci k němu běžet ale něco mi brání!Nemůžu křičet nemůžu nic je to jako bych byla v kleci.Někdo nebo něco mě šáhlo na nohu a tahá mě do propasti temné a nenáviděné…

-"Fuj! To byl teda sen! Ach…cítím se nemocná a slabá." Celý den byl jako v ohni bylo mi zle do toho ještě svítilo slunce a já musela být v posteli. Nikdy jsem vám nepovídala o mé rodině že? Víte můj otec zemřel když jsem byla ještě na základní škole a moje mamka…no jo moje mamka žije jenom prací. Musím říct, že je dost přísná, ale někdy to moje výchova potřebuje o tom není pochyb.Vlastně je to jako bych žila sama mamka totiž v práci i spí a jenom platí tenhle byt. Zbytek rodiny jako je babička,děda,teta… už nemám. Jediný kdo je se mnou a tak trochu se i o mě stará je jeden pan učitel, který mi dokonale nahrazuje tátu. Pro upřesnění nikdo dceři nemůže nahradit tátu ani mámu, ale učitel je jediný který mi pomůže když to potřebuji.Den je u konce a já jsem ráda že je mi lépe."CRrrrCrRrr." zazvonil u venkovních dveří zvonek.Kdo to může být?"pomyslela jsem si.

"Počkejte chvíli už jdu!"kdo to může být? "Co tady děláš Rene?"

-Ren: "Co bych tu asi tak měl dělat? Jdu tě navštívit,dát sešity na opsaní a tak dále."

-Sora: "No tak to si hodný."

-Ren: "To jsem rád že si to o mě myslíš, ale mohla by si mě už pustit dál? Víš možná ti to nepřijde ale mě už bolí nohy, měl jsem dlouhý zápas a jsem totálně unavenej."

-Sora: "J..jo jasan, pojď!" Ren a já jsme si dlouho povídali a pořád se něčemu smáli.S ním se fakt cítím suprově.

-Ren: "Jo a abych nezapomněl nám dvou přidělili nějakého namachrovanýho Lordíka."

-Sora: "Co? Jakého preclíka?"

-Ren: "Ty si hluchá? Nějakého Lorda Nora nebo něco takového…"

-Sora: "Nemyslel jsi jméno Lord Naru Shitori?"

-Ren: "Ty toho týpka znáš?!"

-Sora: "No jasně toho zná každý! I když ty vlastně ne."musela jsem se tomu trochu zasmát protože jsem věděla,že to jméno i četl na nástěnce.

-Ren: "Hej!Vrať se na zem!Tak odkud ho znáš?"

-Sora: "No přece je to sponzor naší školy,různých akcí apod. je toho prostě spousta. Jo a abych nezapomněla je to dívčí idol. To víš je mladej,krásnej a k tomu bohatej.

-Ren: "Ještě že ty nejseš jako ostatní,"

-Sora: "To měla být poklona nebo urážka a zvaž pečlivě co zvolíš!"

-Ren: "Promiň, promiň." Začal se smát takovým chaotickým smíchem že by to rozesmálo i mrtvého.

-Zbytek společných chvil jsme poslouchali písničky a samo sebou že zato chtěl abych mu pomohla vypracovat domácí úkol. "Tak zítra ve škole! Měj se" zavolala jsem když odcházel. Kývl a já jsem byla ráda že mám takového kamaráda který se mě snaží vždycky rozveselit. Večer jsem ulehla do postele a pořád jsem myslela na toho Lorda. Vždycky jsem přemýšlela, jak mám ten club asi by to chtělo nějakou místnost nebo kancelář kde by jsme se mohli sházet. Věděla jsem taky že bych potřebovala managera a sponzora tak že by to nemuselo být tak hrozné mít ve svém Ghost Clubu i takového člověka jako je on.

Konec 2.Kapitoly…

Sasuke Uchiha je mu 16 let chodí do třídy KIBO a je to ninja.

Naruto Uzumaki je mu 16 let chodí do třídy KIBO a je to ninja.

Shikamaru Nara je mu 16 let chodí do třídy KIBO a je to ninja.

Neji Hyuga je mu 17 let chodí do třídy KIBO je to ninja a strší bráška Hinaty.

Kiba Inuzuka je mu 16 let chodí do třídy KIBO je to ninja a má psa jménem Akamaru.

Yahiko Seiryuu je mu 17 let chodí do třídy KIBO a je to ninja.

Sakura Haruno je jí 16 let chodí do třídy KIBO a je to kunoichi(žena ninja).

Hinata Hyuga je jí 16 let chodí do třídy KIBO je to kunoichi a mladší sestra Nejiho.

Ino Yamanaka je jí 16 let chodí do třídy KIBO a je to kunoichi.

Ayame Ichiro je jí 16 let chodí do třídy KIBO a je to kunoichi.

Rin Hoshina je jí 15 let chodí do třídy KIBO a je to kunoichi.

Konan Otono je jí 17 let chodí do třídy KIBO a je to kunoichi.

Kaname Kuran je mu 17 let je to starší bráška Yuuki chodí do třídy KIBO a je to upír.

Ichijou Takuma je mu 16 let chodí do třídy KIBO a je to upír.

Aidou Hanabusa je mu 17 let chodí do třídy KIBO a je to upír.

Kain Akatsuki je mu 17 let chodí do třídy KIBO a je to upír a bratránek Aidouva.

Shiki Senri je mu 16 let chodí do třídy KIBO a je to upír.

Zero Kiryuu je mu 17 let chodí do třídy KIBO a je to upír.

Ichiru Kiryuu je mu 17 let chodí do třídy KIBO je to upír a dvojče Zera.

Yuuki Kuran je jí 15 let je mladší sestrou Kanameho chodí do třídy KIBO a je to upírka.

Seiren Shirabuki je jí 16 let chodí do třídy KIBO a je to upírka.

Ruka Souen je jí 17 let chodí do třídy KIBO a je to upírka.

Rima Touya je jí 16 let chodí do třídy KIBO a je to upírka.

Maria Kurenai je jí 15 let chodí do třídy KIBO a je to upírka.

Ichigo Kurosaki 15 letý kluk chodí do třídy KIBO a je to shinigami.Jeho zampakuto je Zangetsu.

Orihime Inoue je 15 letá dívka chodí do třídy KIBO je něco jako strážkyně má 3 scopnosti Koten.Za 1.Hinagiku Baigone Lili Santen Kesshun já tě odmítám to je štít.Za 2.Shunou Ayame Souten Kishun já tě odmítám to je léčení a Za 3. Tsubaki Koten zan shun já tě odmítám to je útok.

Ishida Uryuu je 15 letý kluk chodí do třídy KIBO a je to quinci.

Sado Yasutora je 15 letý kluk chodí do třídy KIBO a je taky něco jako strážce on má schopnost v pravé ruce takovou,že se mu ta ruka změní teď nevím jak se té jeho síle říká.

Rukia Kuchiki je mladší sestra Byakuyi její 15 let chodí do třídy KIBO a je shinigami.Její zampakuto je Sode no shirayuuki.

Renji Abarai je mu 15 let chodí do třídy KIBO a je shinigami.Jeho zampokuto je Zabimaru.

Ikkaku Madarame je mu 15 let chodí do třídy KIBO a je shinigami.Jeho zampakuto nevím.

Yumichika Ayasegawa je mu 15 let chodí do třídy KIBO a je shinigami.Jeho zampakuto taky nevím.

Byakuya Kuchiki je mu 17 let je to starší bráška Rukii chodí do třídy KIBO a je shinigami.Jeho zampakuto je Senponzakura.

Momo Hinamori její 15 let chodí do třídy KIBO a je shinigami.Její zampakuto je Tobiyume.

Toushiro Hitsugaya je mu 15 let chodí do třídy KIBO a je shinigami.Jeho zampakuto je Hyorinmaru.

Rangiku Matsumoto je jí 17let chodí do třídy KIBO a je shinigami.Její zampakuto je Hai Neko.